Dielo nositeľa Nobelovej ceny za literatúru v roku 1967 – kniha noviel Víkend v Guatemale (1956) a román Pán prezident (1946).

Román "Zelený pápež" (El señor Presidente) je dielo Miguela Ángela Asturiasa, guatemalského spisovateľa a nositeľa Nobelovej ceny.

Presvedčivá a strhujúca sila tohto románu spočíva v tom, že podáva skúsenostný materiál z obidvoch epoch ruského života- predrevolučného i porevolučného...

Hrdiny románu jsou lidé, kteří byli za Druhé světové války nuceni odejít do nejvzdálenějších končin SSSR, východní Sibiře, aby vybudovali naftové potrubí z ostrova Tajsinu do bezpečnější oblasti Sibiře. V boji s přírodními podmínkami a s časem se vytváří kolektiv, který si brzy uvědomil, že je jeho práce stejně důležitá, jako přímý boj s nepřítelem...

Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán ajde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo. Není to žádná hračka, jak si myslel ze začátku. Tamnější obyvatelé nemají moc v lásce kostel, víru a ani faru. Holoubek se však nevzdává...

Jihočeská idyla

Prostředí jihočeské vesnice je dějištěm románu, jehož hrdinou je legendární sedlák, člověk moudrý a spravedlivý, spjatý celým srdcem s přírodou.

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný spor upoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti.
Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Poslední soud" je dvoudílný románDěj se odehrává na Chodsku a zabývá se životem místních obyvatel, zejména rodu Porazilů, a zároveň srovnává jejich osudy s osudem kněze Martina, který je synem jednoho z bratrů. Román je typický pro Baarův styl – živý popis venkovského života, krásná příroda, jadrná chodská řeč a dramatické sousedské spory.

Je až neuveriteľné, akú atmosféru dokáže Isaak Babeľ vo svojich poviedkach vykúzliť. Čitateľa dokáže preniesť do deja spred sto rokov už po niekoľkých úvodných vetách. Príbehy zo židovskej Odesy a Paríža sú plné pravého nepančovaného života s krutosťou, násilím ale aj úprimnou láskou a nehou, v ktorom je krv krvou, bozk bozkom a rubeľ majetkom. Babeľove poviedky vyžarujú zvláštne fluidum aj vďaka jazyku s prvkami jidiš a ukrajinčiny, ktoré sa miešajú s normálnym i lyricky obrazným literárnym jazykom. Dvadsaťšesť poviedok je do slovenčiny preložených a publikovaných prvý raz.

Detektívka, nie však klasická - je to akýsi "psychogram vraha". Manželstvo Perlbachovcov je v rozpade. Perlbach neznesie, aby ho manželka iba tak opustila.