Jihočeská idyla

Prostředí jihočeské vesnice je dějištěm románu, jehož hrdinou je legendární sedlák, člověk moudrý a spravedlivý, spjatý celým srdcem s přírodou.

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný spor upoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti.
Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Poslední soud" je dvoudílný románDěj se odehrává na Chodsku a zabývá se životem místních obyvatel, zejména rodu Porazilů, a zároveň srovnává jejich osudy s osudem kněze Martina, který je synem jednoho z bratrů. Román je typický pro Baarův styl – živý popis venkovského života, krásná příroda, jadrná chodská řeč a dramatické sousedské spory.

Je až neuveriteľné, akú atmosféru dokáže Isaak Babeľ vo svojich poviedkach vykúzliť. Čitateľa dokáže preniesť do deja spred sto rokov už po niekoľkých úvodných vetách. Príbehy zo židovskej Odesy a Paríža sú plné pravého nepančovaného života s krutosťou, násilím ale aj úprimnou láskou a nehou, v ktorom je krv krvou, bozk bozkom a rubeľ majetkom. Babeľove poviedky vyžarujú zvláštne fluidum aj vďaka jazyku s prvkami jidiš a ukrajinčiny, ktoré sa miešajú s normálnym i lyricky obrazným literárnym jazykom. Dvadsaťšesť poviedok je do slovenčiny preložených a publikovaných prvý raz.

Detektívka, nie však klasická - je to akýsi "psychogram vraha". Manželstvo Perlbachovcov je v rozpade. Perlbach neznesie, aby ho manželka iba tak opustila.

Román čerpá látku z prostredia kliniky na liečenie duševne chorých, a to na liečenie psychoanalýzou. Napínavý dej sa odvíja okolo postavy psychoanalytika Milnea a jeho pacienta Luciana...

Agáthy - Druhá kniha o Palánku
Obraz tohto prostredia (ako v románe Pomocník) približne v tom istom období ešte viac rozšíril v rozsiahlom románe Agáty (1981).

V románe Lesné divadlo (1987), ktorého príbeh sa odohráva vo vojenskom prostredí na štátnych hraniciach, nastolil mravné otázky mužskej cti a zodpovednosti i schopnosti znášať dôsledky svojho konania i mylných rozhodnutí.

Pomocník (kniha o palánku)

V románe Zastavte Dubčeka! podáva autor nielen ucelený obraz o spoločensko-politickej situácii v rokoch, keď sa myšlienky socializmu ujímali i reformovali, ale spájaním zaujímavých faktov zo súkromného života Dubčekovcov, vytvára aj pôsobivý ľudský portrét najznámejšieho česko-slovenského politika moderných dejín.